Kariéra

Moje hudební kariéra začala už ve školce

v Polance nad Odrou. Ve školce jsem byl hodně uznávaným talentem a tak jsem měl dětskou káriéru ve zpěvu jistou. Když bylo nějaké vystoupení, měl jsem tam vždycky jisté sólo. V tu dobu mi jinak neříkali, než zpěváček. Maminky jiných dětí jsem vždycky dohnal až k slzám...

 

Na Základní škole Heleny Salichové

jsem ze začátku jen zpíval texty, které jsem musel. Chodil jsem do místní ZUŠky na flétnu, která mě nebavila. Bavil mě jen zpěv. Marně jsem prosil rodiče o hru na jiný hudební nástroj a tak jsem teda začal dělat protesty a přestal se učit hudební nauku. Dostával jsem tam samé trojky a čtyřky.

 

V páté třídě (1995)

jsem se ale pohádal s jednou kamarádkou ve škole natolik, že mě to mrzelo. Tak jsem prostě musel nějak dát ten smutek ze sebe pryč a vznikla první písnička - Proč mě nikdo nemá rád. Paní učitelka Gruszková mě za ní hodně pochválila a řekla, že mám talent na psaní písní. Doma jsem ten večer napsal báseň o každé hodině z rozvrhu hodin. Další paní učitelky je pak chtěly číst před všema spolužákama ve třídě. Rozneslo se to celé po škole hodně rychle.

Mezitím jsem měl slečnu na dopisování a tak jsem jí psal každé 2 dny a samozřejmě i básně. Některé dopisy byly veršované celé... Nikde ale verše z těchto dopisů nejsou... Má je jen ta dotyčná.

 

Po zakoupení kytary

jsem se na ní učil denně. Začal jsem flinkat školu a chtěl jsem se za 2 měsíce na ní naučit natolik, abych si zahrál už u ohně na skautském táboře (oddíl 16 - Polanka nad Odrou), že byla kytara celá od krve. Na táboře vznikly nové písně, které se občas hrají u táboráku dodnes (Harta - táborská, seznamka s vedoucíma).

První vystoupení se svou tvorbou 

Po táboře jsem se definitivně zamilovaldo Elišky. Přes školní rok jsem začal pro ní a její nejlepší kamaráku psát písničky a hned jsem je i zhudebňoval. Ale Eliška mě furt nechtěla. A když se rozešla s jejím klukem, tak jsem začal doléhat, až jsem se jí tím trochu otrávil. Proto vznikla píseň. Tu jsem jí hned následující den taky zahrál, když jsme se viděli na hodině pěveckého sboru Hlahol. Asi týden jsme spolu pak nemluvili.... to je ale jiný příběh. Písničky pro Elišku a její kamarádku Terezu se množily a tak jsem měl dovoleno zahrát si takový malý koncert, při výtvarné výchově. Zatímco celá třída kreslila mě, já jsem jim hrál své písničky. Byl to skvělý pocit. Poprvé lidi poslouchají jen mě...

Moderování koncertů

Protože jsem hodně "ukecaný" člověk (jinak bych asi tolik toho nepsal), tak jsem uváděl společně s Radomírem Zaciosem všechny tehdejší koncerty sboru Hlahol. Dostal jsem se tak do povědomí občanů skoro v celé Ostravě.

Na "Posledním zvonění" jsem dal všem vědět, že hraji na kytaru - doprovodil jsem třídu s písní od oblíbené kapely Chinaski - Drobná paralela a tehdejší novinkou Ready Kirken - Zejtra mám.

O prázdninách jsem si natočil

u kamaráda ze skautu své první demo. Album jsem Lásce, protože tak se jmenovala i nejhezčí píseň právě pro Elišku.

Na střední škole

(tehdy Střední odborné učiliště společného stravování) jsem se uvedl svými slohovými pracemi a přednáškami do občanské výchovy. Učitelé si všimli mého talentu, protože,když jsem byl u tabule, své výtvory jsem doplňoval písněmi. Při suplování jsem se domluvil s učiteli, že na ten den donesu kytaru. Tak jsem spojil vždycky tři třídy a hrál jsem jim své písně. Dokonce i do písemek jsem někdy psal odpovědi ve verších... V prvním i druhém ročníku jsem se zúčastnil soutěže Superstar. První ročník jsem šel k porotě s novinkou Láskopád od Chinaski a písní Vokurky od Lucie Bílé. Nepustil mě akorát ten mladý manager z B.M.G. V třetím ročníku jsem už bydlel sám a tak jsem měl co dělat, abych vše zvládl.  Celé období střední školy jsem psal písně pro Lucii.

Po odstěhování do Ostravy - Hrušova

jsem začal trochu víc budovat svou kariérou. Zahrál jsem si asi 4 koncerty v klubu Hudební bazar, kde mi jinak neřekli než 4 litry kyanidu. Byla to písnička o tom, proč jsem přestal milovat Lucii. Hodně se líbila a stala se tak jednou z nejlepších, které jsem kdy hrál. Průlomem byla píseň Už to není ono, kterou jsem složil pro svou tehdy nejlepší kamarádku. Pak jsem se zúčastnil Boomcupu (2007), kde jsem svou novinku zahrál do vysílání Českého rozhlasu Ostrava. 

Velkým úspěchem

pro mě byla účast na Beskydském folkování 08 ve Frýdlantě nad Ostravicí. 

Při práci v hotelu (Penzion Oskava - okres Šumperk) jsem společně s Karlem Kučerou hostům zazpívali. Já svoje písně a písně kapely Chinaski a on písně Karla Gotta - je jím úplně posedlý.

Časem ještě vznikly písně o Šárce a nebo pro ní. Když jsme se rozešli, jel jsem ještě s ní na Slezinu kapely Chinaski.

Byla to první akce, kdy se fanoušci setkali s kapelou živě mimo koncert a tak jsem teda do bedýnky na dotazy napsal své přání, že bych si chtěl s nimi zahrát. Přání se mi splnilo a tak se dostalo první video na internet. Hrál jsem s nimi Už to není ono a právě i písničku s hodně optimistickým názvem Umřu a mám klid (4 litry kyanidu). Prostě dvě své tehdy největší pecky. Takhle vznikl nápad psát písně i o nich. Prostě skvělý zážitek!!!!

2009

jsem přesídlil do Šenova u Nového jičína, kde jsem hrál v místní kavárně a jel jsem si zopakovat úspěch i na dalším ročníku Beskydského folkování 09. Také jsem si zahrál v místním nonstop baru Sport, kde jsme hráli i do 5ti hodin do rána.

Nyní jsem v Praze od října 2010

Vařil jsem v klubové restauraci 1.ČLTK. Ale po dvou změnách majitele šly mzdy rapidně dolů, tak jsem už chodil s nechutí do práce. Právě proto kuchařinu jsem pověsil na hřebík a věnuju se hudbě. Chodil jsem 2 roky denně odpoledne hrát na I.P.Pavlova - busking. Byla to skvělá zkušenost a občas si jen tak pro radost zase zajdu. Ale už ne pravidelně. Naučil jsem se nestydět se před lidmi, nemít trému z davu a hlavně denní tréning mi pomohl pracovat s hlasivkami a vyzpívat se. Nyní už mi nedělají problém vyzpívat naši velikáni jako Gott, Střihavka, Dan Bárta, Michal Malátný, Pavel Novák, David Koller a jiné (viz playlist na akce). 

Společně s muzikantama je v Praze i spousty herců a tak jsem se angažoval do společnosti Ježek a Čížek, která dělala divadlo s lidmi bez domova. Nyní se společnost jmenuje Divadno a já nemám čas chodit na zkoušky. Jsem jeden ze zakladatelů společnosti Divaklub na ertramce.

Začal jsem se věnovat filmu, napsal jsem jednu básnickou sbírku Boží zboží, chodím občas na kompars do seriálů, nebo jsem v zábavních pořadech jako divák, občas se mi podaří epizodní rolička ve filmu. 

Hraji na různých akcích, převážně v Praze, středních a jížních čechách, ale při zájmu jsem ochoten přijet a zahrát i mnohem dál.

1.12.2015 jsem si zahrál s kapelou Chinaski ve vyprodaném Fóru Karlín na Praze 8. 

10.12.2016  v 22:59 se mi po dvouletém vztahu narodila dcera Anna.  

Konečně! Váha 2,990 kg, 47cm

 

Rád bych našel kapelu pro natočení další desky, mám materiál na své páté a šesté album  připravený.

Zájemci o mou produkci, zanechte mi prosím vzkaz na emailu.

Děkuji.

Novinky

Přihlaste se k odběru novinek: