Krása? Dá sa!

Krása
15.7.2012, Praha 2

Už od rána motýlci v břiše,
když do snů se mi vkradla tiše
a v hlavě sedí ještě dál,
proto jsem tyhle verše psal.

I v kávě s mlékem ji vidím,
za své city se nestydím.
Ať to ví všichni známí i neznámí,
že tahle múza mé myšlenky omámí...

Že srdce mi tluče jen pro ní,
zatím co rozum slzy roní,
že má úsměv nejhezčí na světě,
nedokážu popsat v jedné větě.

A o tom jak je hezká dál,
bych snad ani nepopsal.
Taková krása se ani popsat slovy nedá,
žádná chvíle s ní není pro mě šedá.