Jogurt v tísni (sžírán plísní)

 

Jogurt v tísni

Praha, 17.5.2012, 00:00 - 00:39

 

Sedím si takhle v lednici,

na sobě hliníkovou čepici

a zkouším žít ještě dál, 

podemnou je jen regál.

 (

Vedle mě prohnilá paprika,

žárovka co nad náma bliká

při otevření dveří,

mou výdrž už nikdo nezměří.

 

 Ležím vedle vysočiny,

už jsem od ostatních jiný,

už mě sžírají bakterie,

v mém tělém to stále žije.

 

 

ze vnitř mě to kouše,

jen kelímek mě drží pohromadě,

salát v plastovém rouše,

zase je ze mě ve své náladě. 

 

po době spotřeby mám,

jsem na to tak strašně sám.

Majitel jel k moři,

celý život se mi boří. 

 

Co je mi na plat,

že mám velké kousky ovoce,

když budí mě vlastní smrad,

a nenajdu už svého otce. 

 

Jsem jogurt a nechali mě tady

ztratil jsem všechny zdravé vnady,

plíseň místo smetany,

podemnou trvanlivé margaríny - ramy. 

 

Udělám cokoli

jen ať mě ty mikrobi nebolí

je to jak nasypat do rány hrst soli

ta bollest mě prostě do zítřka skolí. 

 

Vedle sladkosti dělají cukrbliky,

v mrazáku se mi smějou houskové knedlíky

a smích červené papriky

co začala vedle mě od píky. 

 

Než se vrátí z dovolené,

zbudou z nás v lednici

enem věci které se vyhodí,

housenky už kolem nás chodí

spokojené. 

 

jako jogurt umírám,

ze vnitř se sám

sebe sžírám

rodím se jako plísně zázemí,

proto divně končí píseň akordem Emi.

 

 

R: Tak jsem toho v tísni,

že pokrytý jsem plísní

úzkostí se sžírám

pomalu umírám.